👋 Pokrok v AI – newsletter č. 39
Tentokrát se ohlížíme ze rokem 2025 v AI a konkrétně za tím, co znamenají a neznamenají čínský model DeepSeek R1, dynamický vývoj v americké AI politice a globální expanze autonomních aut.
Vítejte ve třicátém devátém vydání našeho newsletteru Pokrok v AI, ve kterém shrnujeme nejnovější poznatky a vývoj v oblasti používání umělé inteligence (AI), strojového učení (ML) a AI policy a regulace.
🎆 Ohlédnutí za rokem 2025 — DeepSeek R1
Rok 2025 byl v umělé inteligenci rokem, kdy reasoning models, tedy přemýšlecí modely, dospěly a staly se mainstreamem (pokud vás zajímá, jak se tyto modely liší od běžných LLMs, přečtěte si o tom ve vydání č. 28 našeho newsletteru). Díky své výrazně vyšší schopnosti řešit komplikované problémy pomocí plánů, které se mohou skládat i z několika logických kroků po sobě, jsme se stali svědky velkého rozmachu AI agentů a agentických aplikací, které začaly mít poprvé potenciálně měřitelný ekonomický dopad — nemluvě o šoku, který některé profese (například programátoři), začaly pociťovat.
V lednu 2025 spatřil světlo světa čínský model DeepSeek R1, o kterém jsme psali v detailu v našem newsletteru č. 28. Šlo bez debat o jeden z nejvirálnějších momentů vývoje AI posledních let. Novináři a analytici předvídali nejrůznější scénáře “konce světa” a zemětřesení v AI jako oboru — jen málo z těchto předpovědí se reálně naplnilo.
Ve vší neskromnosti musíme říct, že naše předpovědi kolem dopadu DeepSeeku R1 byly výrazně přesnější, přestože méně bombastické v době publikace, než typické mělké analýzy. Například jsme předvídali, že hlad po výpočetním výkonu půjde díky (potenciální) vyšší efektivitě modelů nahoru (jak už to často podle Jevonsova paradoxu bývá). Přesně tohle můžeme vidět například v pokračující výstavbě datových center nebo velice prozaicky i v třicetiprocentním růstu ceny akcií společnosti Nvidia od ledna 2025.
Zároveň jsme si nemysleli, že jde o konec nadvlády OpenAI, Anthropicu nebo Googlu, tedy západních AI šampiónů. Za rok od uveřejnění DeepSeeku R1 se valuace, obraty a množství tokenů, které uživatelé od těchto AI společností kupovali, jen exponenciálně zvedaly. Akcie Googlu vyrostly od “DeepSeek momentu” v lednu o 50 %, zatímco pro OpenAI se jednalo o 130 % a u Anthropicu šlo dokonce o 510 % — tohle určitě nesignalizuje “pád” západních AI společností, který v té době tolik lidí (s radostí?) očekávalo.
Když se vrátíme k fundamentální, technické stránce věci, jedna z více netypických předpovědí, kterou jsme udělali, byla:
Ve vědeckém článku k R1 se mimo jiné dočteme, že stačí kolem 800 000 ukázek kvalitního přemýšlení k tomu, abychom z “normálního” jazykového modelu udělali model “přemýšlecí”. 800 000 ukázek kvalitního přemýšlení přesně takového typu, který DeepSeek R1 před uživateli, na rozdíl od OpenAI, neschovává — není možné nevidět, že tohle je začátek revoluce, ve které každý základní model bude brzy dobrý v přemýšlení.
…
je z našeho pohledu skoro jisté, že vstupujeme do nové éry, kde “přemýšlení” bude o hodně šířeji dostupné ve všech jazykových modelech díky proliferaci vysoce kvalitních syntetických dat, které R1 generuje a před uživateli neschovává
Jádrem naší hypotézy bylo, že přemýšlení se stane standardním chováním všech jazykových modelů, protože přemýšlecí reasoning traces, tedy detailně rozepsané postupy přemýšlení nad problémem v médiu textu, jsou nyní levné a znovupoužitelné, takže je AI laboratoře “vtrénují” do všech budoucích modelů.
Tedy to, že DeepSeek R1 generuje a hlavně uživateli ukazuje svoje reasoning traces, tedy detailní postupy svého přemýšlení, způsobí, že přesně tento typ dat, který býval historicky extrémně vzácný, bude skokově růst ve svém množství, což způsobí, že i běžné jazykové modely získají buď omylem (tím, že si taková data přečtou během tréninku), nebo schválně (tím, že tato data budou vědci přimíchána do tréninku záměrně) přemýšlecí schopnosti. Zdá se, že jsme s hodně trefili! Nejenže od ledna 2025 přibylo velké množství přemýšlecích modelů, ale zároveň máme i přímé důkazy výrazné změny chování LLMs, které překvapivě dobře sedí na uveřejnění DeepSeeku R1.
Pratyush Maini, vědec ze startupu DatalogyAI, který se věnuje zefektivňování tréninku AI modelů pomocí výběru dat a generování dat syntetických, napsal skvělý blog post, ve kterém vypozoroval výraznou a konzistentní změnu v chování jazykových modelů mezi lednem a dubnem 2025. Během tohoto časového okna se všechny modely (otevřené i uzavřené) začaly chovat o hodně více “přemýšlivě”. Tedy začaly v rámci svého interního monologu vyjadřovat nejistotu, pochyby a sebe-opravování. Tento posun je přesně to, co jsme čekali, že se díky proliferaci přemýšlecích dat stane.
Mainiho experimentální přístup byl velice chytrý — modelů se zeptal na jednoduchou otázku: “Is there a sea horse emoji?”, tedy “Existuje emoji mořského koníka?”. Problémem je, že takové emoji není, ale mnoho lidí se myslí, že existuje a někteří jsou dokonce schopni popsat “přesně” jeho barvu a orientaci (asi jde o příklad takzvaného Mandelova efektu, tedy kolektivní sdílené nepravdivé vzpomínky). Modely si díky svým tréninkovým datům ale myslí, že jde o emoji reálné.
Zatímco jazykové modely před DeepSeekem R1 (a revolucí přemýšlecích modelů obecně) většinou odpoví krátce, suše a často špatně (například nabídnou 🦄 jako odpověď), maximálně se krátce omluví, přemýšlecí modely se typicky pustí do sáhodlouhého interního monologu návrhů kandidátních emojis a sebe-oprav. A podle Mainiho pozorování k této skokové změně v chování došlo právě mezi lednem a dubnem 2025, tedy těsně po uveřejnění DeepSeeku R1. Modely přestaly odpovídat krátce a jejich narativní styl se posunul od stručného suchého postupu k k sebe-reflektivnímu.
Nejzajímavějším aspektem tohoto pozorování je jeho univerzalita. Ta samá kvalitativní změna proběhla u uzavřených modelů od OpenAI, Anthropicu, xAI i Google DeepMind. Zároveň se taktéž objevila v open-source modelech OLMo. U nich víme, že mezi OLMo-2 a OLMo-3 začali jeho vývojáři přidávat explicitní přemýšlecí stopy do trénovacích dat, což přímo podporuje naši hypotézu o dopadu jejich proliferace. Ať již jde o přímý dopad dat generovaných DeepSeekem nebo o jeho uveřejněním započaté přimíchávání vlastních přemýšlecích dat do tréninku modelů, je možné, že největším dopadem příchodu DeepSeeku do veřejného povědomí byla akcelerace přechodu od běžných k přemýšlecím jazykovým modelům. Pokud čtete Pokrok v AI, mohli jste tohle očekávat s ročním předstihem! :)
💥 Akční prosinec v americké AI politice
Jestli si někdo v prosinci neoddechl, tak to byli reportéři pokrývající AI politiky současné americké vlády pod taktovkou prezidenta Trumpa. Konec roku 2025 byl totiž časem mnoha velmi zásadních oznámení, které ukazují, že AI je pro současnou americkou administrativu opravdovou prioritou a že ovlivňuje její práci napříč různými sektory.
Jen pro ukázku: v posledních pár týdnech byly představeny projekty od mise Genesis (s cílem vytvořit infrastrukturu pro AI vědecké inovace), přes iniciativu Tech Force (s cílem dostat do státní správy technologický talent), Pax Silica (s cílem zajistit příhodné mezinárodní podmínky pro americkou AI), až po výkonné nařízení o zajištění národního politického rámce pro AI (s cílem zabránit regulaci AI na úrovni jednotlivých států USA – toto téma jsme zmínili již v minulém vydání).
Jak toto shrnutí ukazuje, americká administrativa se AI aktivně zabývá od zajištění základní infrastruktury až po pokročilé aplikace a snaží se tak americkým AI společnostem vytvořit co nejlehčí podmínky pro další růst. V rámci prvního summitu Pax Silica tak představila nová strategická partnerství s osmi státy, se kterými chtějí USA na AI ekonomicky blíže spolupracovat a zabezpečovat technologické dodavatelské řetězce. Mezi tyto státy patří: Japonsko, Korea, Singapur, Nizozemsko, Izrael, Velká Británie, Spojené arabské emiráty a Austrálie.
Zajímavou, ale kontroverznější prosincovou novinkou bylo oznámení, že americká vláda dovolí společnosti Nvidia, která navrhuje nejpokročilejší AI čipy, dodávat tento produkt (konkrétně čip H200, druhý nejmocnější čip této společnosti) do Číny, na což se dosud vztahovaly přísné exportní kontroly. Nově by tak Nvidia měla mít možnost dodávat do Číny čipy H200, pokud splní dvě podmínky: 1) čipy zamíří k předem schváleným zákazníkům a 2) Nvidia zaplatí 25% daň z každého takového prodeje USA. Vzhledem k silné orientaci současné americké vlády na to, aby Spojené státy měly technologický náskok, se zdá toto rozhodnutí poměrně nelogické, neboť umožní čínským společnostem rychlejší rozvoj nejpokročilejších AI modelů, a není tak tedy úplně jasné, proč se tímto směrem americká administrativa vydala — mimo možná krátkodobě zajímavou, ale dlouhodobě irelevantní 25% daň.
Argument amerického “AI cara” Davida Sackse, že prodej amerických pokročilých čipů do Číny je výhodný, protože zajistí, že budoucí AI infrastruktura poběží na americkém hardwaru, není příliš přesvědčivý. Čína už v minulosti několikrát ukázala, že nemá zájem stát se na kýmkoliv závislou, což dokazuje i současný velký rozmach v technologickém vývoji kolem jejich vlastních pokročilých čipů. Soubor těchto amerických AI politických novinek každopádně ukazuje, že můžeme v této oblasti čekat další dynamický vývoj. A k tomuto tématu se určitě vrátíme i v novém roce!
🚗 Waymo ve světě
Společnost Waymo, která je součástí Alphabet (~více méně Google), operuje exponenciálně rostoucí flotilu samořídících aut, fungujících jako robo-taxíky, v řadě amerických měst. Na rozdíl od automobilky Tesla, která se pokouší o to samé, je ale Waymo dnes výrazně úspěšnější (více autonomních jízd se zákazníky), s vysokou pravděpodobností bezpečnější (Waymo má extrémně detailní veřejné záznamy všech nehod ukazující přibližně desitinásobné zlepšení proti lidem) a zároveň překvapivě mediálně poddiskutované.
V amerických městech, kde Waymo začalo operatovat nejdříve (San Francisco, Phoenix, Los Angeles), tvoří dnes, podle dat z týdeníku The Economist z konce listopadu 2025, autonomní vozidla netriviální část všech ride-sharing (= Uber, Lyft, taxíky, …) taxi jízd. V San Franciscu, kde je podíl největší, jde nyní již údajně o více než 10 % — tedy každá desátá jízda “taxíkem” v SF je autonomní! Toto číslo určitě odpovídá naší zkušenosti. Když byl Standa v prosinci v SF, používal výhradně autonomní vozy a bylo běžné jich v jednu chvíli na ulici vidět hned několik za sebou. Bez toho, aby si veřejnost všimla, jsme se posunuli do budoucnosti, ve které již nejsou autonomní vozy sci-fi, ale běžná, i když geograficky omezená realita (také kvůli regulaci a protestům taxikářů – aktuálně se spuštění Waymo snaží bránit například odbory v Bostonu).
Na začátku listopadu jsme na vlastní oči viděli samořídící vozidlo od společnosti Waymo v Tokyu. Waymo nyní pomalu ale sebejistě expanduje jak po Spojených státech, tak globálně, kde by se prvním neamerickým městem v jejich obslužné síti měl stát Londýn ve Velké Británii. Žádné veřejné plány o expanzi do kontinentální Evropy zatím nejsou známy, což je smutné. Mohla by to ale být i šance, jak v Evropě vytvořit domácí konkurenci, tak jak to dělá Čína například se společností Pony.ai, nebo UK se svým Wayve.
Bojíme se ale, že k tomu nedojde. Když je člověk v San Franciscu, vidí kolem sebe nejen velké množství profesionálně vypadajících vozů Waymo nebo Zoox, ale také hromady běžných automobilů s plejádami senzorů — vozů, která na místě testují americké i asijské startupy (a občas, díky bohu, i evropské automobilky). To v Evropě nevidíme, ale měli bychom a mohli bychom! Jako Evropa si nemůžeme dovolit prohrát další technologický závod.
⚡Rychlé odkazy a myšlenky
🇬🇧 Britská vláda oznámila nové partnerství se společností Google DeepMind. Cílem je především rozšířit používání AI ve veřejném sektoru. Společnost Google DeepMind se zavázala poskytnout britským vědcům přístup ke svým specializovaným modelům AlphaEvolve, AlphaGenome, and WeatherNext a zároveň vytvořit první automatizovanou laboratoř v Británii se zaměřením na materiálovou vědu.
🤫 Společnost Meta se posouvá od svých otevřených modelů Llama a pracuje prý nyní na ne open-source modelu Avocado, s cílem začít na AI také vydělávat. Zároveň se proslýchá, že její hlavní vědec Yann LeCun, který nedávno odešel, byl jako velký proponent open-source technologií úmyslně umlčován a izolován na veřejných akcích.
🎯 Jeden z nejlepších článků, které poskytuje dobré “pumpy pro intuici” (intuition pumps) pro uvažování nad antropickým principem.
📷 The Thinking Game, skvělý dokument z Google DeepMind, který jsme doporučovali již minule a mohli jste ho zhlédnout loni v prosinci na našem první osobním setkání čtenářů v soukromé předpremiéře, je pořád super a na Youtube, nyní s 200 miliony shlédnutí. Znovu doporučujeme!
🎄Povánoční knižní doporučení z AI a intelektuálního okolí:
🌌 The World Behind the World: Consciousness, Free Will, and the Limits of Science od Erika Hoela (má super Substack): dobrá a stručná kniha o vědomí od autora, který na problému sám dlouho pracoval.
🧠 A Brief History of Intelligence: Evolution, AI, and the Five Breakthroughs That Made Our Brains od Maxe Solomona Bennetta: překvapivě skělá historie vývoje biologické inteligence, od primitivních bakterií až po lidi.
💥 Now It Can Be Told: The Story Of The Manhattan Project od
Leslieho R. Grovese: generál, který vedl projekt Manhattan, detailně popisuje koordinační a logistické stránky věci — super čtení, pokud vás zajímají ambiciózní megaprojekty!
🤖 Andrej Karpathy (bývalý ředitel AI v Tesle, spoluzakladatel OpenAI a výrazný edukátor v oboru AI) a Boris Cherny (tvůrce Claude Code od Anthropicu) píší o tom, jak obrovská revoluce jsou pro ně AI agenti pro programování. Pokud si pořád myslíte, že AI je “stochastický papoušek” nebo že je k ničemu, měli byste to přehodnotit — věci se rychle mění.
🐴 Srovnání lidí na úsvitu AI s koňmi v době páry od Andyho Jonese z Anthropicu.
Tento newsletter nevyjadřuje názory žádného z našich zaměstnavatelů a klientů.
Líbilo se vám třicáté deváté vydání newsletteru Pokrok v AI? Odebírejte ho přímo do vaší emailové schránky a podpořte tím naši práci!
Můžete ho také sdílet s přáteli na sociálních sítích. Jsme vděční za každé sdílení!
Napsali Stanislav a Kristina Fort.
Ahoj Stando. Ad. export Nvidia-> Čína. Osobně mi to přijde malinko víc pochopitelné. Když posloucháš D. Sachse a jeho kumpány, jejich mentální model je, že US a Čína budou globální exportéři "compute" a budou celou další dekádu soupeřit o to, kdo má lepší nebo levnější compute a odnese si kladnou marži. Pokud se technologie bude dál stejně rychle komoditizovat, půjde spíš o ty margins a supply chain. Přijde mi tedy logické, se pokoušet Čínu domestically zpomalit jakkoliv je to možné. Riziko, že Čína technologii ukradne je non-factor, přístup k těm čipům na černém trhu mají stejně. V tomhle scénáři dává export net-benefit pro Ameriku.. i když to pravděpodobně Čína bude aktivně blokovat. Jinak super read! Díky